Devět dílů jsme se dívali zpátky. Ale píše se rok 2026. 28. února 2026 zahájily Spojené státy a Izrael útoky na Írán. Írán odpověděl. Konflikt se rychle přenesl i na energetické trhy a jednu z nejdůležitějších tepen světového obchodu s ropou Hormuzský průliv. Evropa přitom měla předchozí energetický šok ještě v živé paměti. Ceny energií začaly výrazně růst už v pandemii. Další prudký zásah přišel po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. A teď přišel další. Jiný konflikt. Jiná

Vraťme se na chvíli do roku 2022. Je obyčejné ráno. Jedete autem a zastavíte u čerpací stanice. Podíváte se na stojan. Téměř 42 korun za litr. Ještě v roce 2021 přitom stál litr Naturalu 95 v průměru necelých 32 korun. Přijdete do obchodu. A tam je změna možná ještě viditelnější. Kilo chleba, které stálo v průměru necelých 30 korun, stojí přes 44. Litr mléka místo necelých 19 korun více než 23. A deset vajec? Z přibližně 25 korun se jejich průměrná cena dostala na více než 50

Ještě před pár měsíci jste se báli, že přijdete o peníze. Teď se bojíte něčeho úplně jiného. Že nevyděláte dost. Telefon máte v ruce stejně jako tehdy. Jen místo počtu nakažených sledujete ceny akcií. Bitcoin. Technologické firmy. Nemovitosti. Kamarád vám vypráví, kolik vydělal. Na sociálních sítích vidíte další příběh člověka, který koupil „ve správnou chvíli“. A něco, o čem jste ještě před rokem téměř neuvažovali, vám najednou připadá naléhavé. „Neměl bych taky nakoupit?“ N

Je březen 2020. Představte si, že několik let investujete. Máte plán. Část peněz v akciích, něco stranou, něco v dalších aktivech. Víte, že trhy někdy rostou a někdy klesají. A pak jedno ráno otevřete zprávy: Další země zavírá hranice. Ruší se lety. Zavírají se školy, restaurace a obchody. Firmy posílají zaměstnance domů. Sledujete počty nakažených a nová omezení. A zároveň sledujete svůj investiční účet. Protože začíná být jasné, že to, co se děje kolem vás, se velmi rychle

Píše se konec roku 2008 a finanční svět má za sebou jednu z největších krizí moderní historie. Ve Spojených státech, kde celý příběh začal, banky ztrácejí důvěru jedna v druhou. Úvěrové trhy nefungují normálně. Firmy propouštějí, lidé přicházejí o práci a někteří i o své domovy. Krize už ale dávno není jen americkým problémem. Její důsledky se šíří celou světovou ekonomikou. V minulém díle jsme sledovali, jak finanční systém proměnil rizikové hypotéky v problém, který zasáhl

Píše se rok 2000. Internetová bublina praská. Technologické akcie padají a americká ekonomika v následujícím roce vstupuje do recese. Co uděláte, když jste centrální banka a nechcete, aby se problémy finančních trhů přelily hlouběji do ekonomiky? Zlevníte peníze. Americký Fed začal výrazně snižovat úrokové sazby. Z 6,5 % na konci roku 2000 se základní sazba dostala v červnu 2003 až na 1 %. Mělo to svůj důvod. Ekonomika potřebovala podporu a Fed se zároveň obával příliš nízké