Historie, která se rýmuje – 6. díl 2008–2019: Éra levných peněz Když se z výjimky stal nový normál

Píše se konec roku 2008 a finanční svět má za sebou jednu z největších krizí moderní historie.

Ve Spojených státech, kde celý příběh začal, banky ztrácejí důvěru jedna v druhou. Úvěrové trhy nefungují normálně. Firmy propouštějí, lidé přicházejí o práci a někteří i o své domovy. Krize už ale dávno není jen americkým problémem. Její důsledky se šíří celou světovou ekonomikou.

V minulém díle jsme sledovali, jak finanční systém proměnil rizikové hypotéky v problém, který zasáhl celý svět. Teď bylo potřeba zabránit ještě horšímu scénáři.

Americká centrální banka (Fed) začala prudce snižovat úrokové sazby. V prosinci 2008 snížila svou klíčovou sazbu do pásma 0–0,25 %. Prakticky k nule. Mimořádná krize dostala mimořádnou odpověď.

Jenže mnohem zajímavější než samotný rok 2008 je to, co přišlo potom. Rok 2009. 2010. 2011. 2012. 2013. A peníze byly stále mimořádně levné. Z výjimky se pomalu stával nový normál.

Když už sazby není kam snižovat

Za normálních okolností je princip poměrně jednoduchý. Ekonomika zpomaluje → centrální banka sníží sazby → úvěry zlevní → ekonomika dostane podporu.

Jenže co dělat, když jsou sazby prakticky na nule?

Fed začal ve velkém nakupovat cenné papíry navázané na hypotéky a později své nákupy rozšířil také o dlouhodobé státní dluhopisy. Začalo období známé jako kvantitativní uvolňování – QE.

Technické detaily teď nejsou důležité. Podstatný je výsledek: Fed tím dál uvolňoval finanční podmínky a podporoval ekonomiku. A právě tady se začalo měnit něco, co mělo ovlivnit následující roky.

Představte si sebe jako investora

Je rok 2010. Část svých peněz nechcete vystavovat velkému riziku. Jenže relativně bezpečné možnosti přinášejí velmi malý výnos. Co uděláte? Začnete hledat výnos jinde. V akciích. V nemovitostech. V dalších investicích.

A nejste sami. Čím více kapitálu tímto směrem proudí, tím větší podporu mohou ceny těchto aktiv dostávat. Levné peníze tak neovlivňují pouze cenu hypotéky nebo firemního úvěru. Postupně mění i chování lidí.

Jsme ochotnější se zadlužit. Jsme ochotnější přijmout větší riziko. A investice, které by nám dříve připadaly příliš drahé nebo příliš odvážné, mohou najednou působit přijatelně. Pokud se přitom ceny aktiv začnou příliš vzdalovat jejich reálné hodnotě, může vznikat cenová bublina. Cena peněz tedy ovlivňuje cenu aktiv – a zároveň mění naše rozhodování.

Sedm let

A tentokrát nešlo o krátkou epizodu. Fed držel svou klíčovou sazbu v pásmu 0–0,25 % až do prosince 2015. Téměř sedm let. Dost dlouho na to, aby se z mimořádných podmínek stalo něco, co začalo působit normálně. Americká ekonomika se mezitím postupně zotavovala, akciové trhy rostly a firmy i domácnosti si zvykaly na levnější financování. A během těchto let se stalo něco, co v žádném grafu úrokových sazeb neuvidíte. Lidé si zvykli.

Když něco trvá několik měsíců, považujeme to za výjimku. Když to trvá několik let, začneme podle toho stavět svá rozhodnutí. Čím déle dobré podmínky trvají, tím snáz uvěříme, že budou trvat navždy. A právě v tom se skrývá riziko.

A historie se znovu rýmuje

Vzpomeňme si, odkud jsme přišli.

• 2001. Splaskla dot-com bublina.

• Potom přišly levné peníze. Kapitál hledal nové příležitosti. Rozrostl se trh rizikových hypoték a finanční systém je zabalil do složitých produktů.

• 2008. Celý systém narazil.

• A odpověď? Ještě levnější peníze. A tentokrát na mnohem delší dobu.

Dot-com bublina. Levné peníze. Rizikové hypotéky. Finanční krize. Ještě levnější peníze.

Jiná doba. Jiný příběh. Ale jeden princip se vrací: Jedna etapa vytváří podmínky pro tu další. A právě proto se historie nemusí opakovat, aby se rýmovala.

Co si z toho může odnést investor?

Rozhodnutí centrálních bank a vývoj úrokových sazeb má smysl sledovat. Cena peněz ovlivňuje úvěry, firmy, nemovitosti i finanční trhy a může nám hodně napovědět o prostředí, ve kterém právě investujeme.

Nemusíme ale předvídat, kdy centrální banka zvýší sazby ani kdy se otočí trh. Mnohem důležitější je položit si jinou otázku:Co by se stalo s mým majetkem, kdyby podmínky, na které jsem si zvykl, přestaly platit?

A ještě jednu: Nestojí příliš velká část mého majetku na jediném scénáři budoucnosti?

Protože podmínky na trhu se mění. A majetek bychom měli stavět tak, aby nestál pouze na jedné jejich podobě.

Myšlenka na závěr

Éra levných peněz začala jako mimořádná odpověď na mimořádnou krizi. Trvala ale tak dlouho, že přestala působit mimořádně. A právě to je její nejdůležitější lekce.

Dobré investování není sázkou na jedinou budoucnost. Je přípravou na více možností.

Příště

A potom přišel rok 2020.

Ještě v lednu lidé plánovali dovolené a firmy další rok podnikání. O několik týdnů později se zavíraly hranice, letadla zůstávala na zemi a část světové ekonomiky se zastavila. Akciové trhy prudce padaly.

Tentokrát se svět neměnil roky. Změnil se během několika týdnů.

Titulky byly děsivé a nikdo nevěděl, co bude dál. Investor stál před jednou z nejtěžších otázek: Co mám udělat, když mám strach?

V příštím díle se vrátíme do roku 2020. Do okamžiku, kdy se svět zastavil – a finanční trhy připomněly jednu důležitou věc: Nejhorší zprávy nemusí znamenat nejlepší okamžik k prodeji.