Historie, která se rýmuje – 9. díl 2022–2025: Když peníze přestaly být levné

Vraťme se na chvíli do roku 2022.

Je obyčejné ráno. Jedete autem a zastavíte u čerpací stanice. Podíváte se na stojan. Téměř 42 korun za litr. Ještě v roce 2021 přitom stál litr Naturalu 95 v průměru necelých 32 korun. Přijdete do obchodu. A tam je změna možná ještě viditelnější. Kilo chleba, které stálo v průměru necelých 30 korun, stojí přes 44. Litr mléka místo necelých 19 korun více než 23. A deset vajec? Z přibližně 25 korun se jejich průměrná cena dostala na více než 50.

Najednou nepotřebujete statistiku inflace. Vidíte ji přímo ve svém nákupním košíku. Pak přijde vyúčtování energií. Další částka, která vypadá jinak, než jste byli zvyklí. A pokud právě řešíte novou hypotéku nebo vám končí fixace té staré, zjistíte ještě jednu věc.Zdražily i peníze samotné. Tentokrát nemusíte sledovat burzu. Ekonomická změna přišla až k vám domů.

Něco se změnilo

V předchozích dílech jsme sledovali svět mimořádně levných peněz. Nízké úrokové sazby. Obrovskou podporu ekonomik. Rostoucí ceny aktiv. Euforii. FOMO. Jenže na začátku roku 2022 už bylo zřejmé, že předchozí roky zanechaly v ekonomice následky. Některé zboží a součástky byly stále obtížně dostupné. Dodavatelské řetězce nefungovaly jako dřív. Ceny energií rostly. Firmám i domácnostem rostly náklady.

A v únoru 2022 začala válka na Ukrajině. Do už tak napjatého ekonomického prostředí přišel další geopolitický a energetický šok. Několik různých tlaků se tak potkalo ve stejnou dobu. A inflace přestala být číslem v ekonomických komentářích. Začala být součástí každodenního života. V České republice dosáhla průměrná míra inflace za rok 2022 15,1 %. Byla druhá nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993.

A centrální banky začaly brzdit

Česká národní banka zvýšila v červnu 2022 svou hlavní dvoutýdenní repo sazbu až na 7 %. Americký Fed, který měl ještě na začátku roku sazby prakticky u nuly, zahájil v březnu 2022 sérii zvyšování.

V červenci následujícího roku se jeho cílové pásmo dostalo na 5,25–5,50 %. Během velmi krátké doby se změnila jedna zásadní věc: Peníze už nebyly levné. A když se změní cena peněz, nezmění se jen úrok na spořicím účtu. Mění se rozhodování celé ekonomiky.

Co vlastně znamená, když zdraží peníze?

Firma chce postavit novou halu. Koupit technologie. Rozšířit výrobu. Při levném úvěru může investice dávat smysl. Při výrazně vyšším úroku už stejná čísla vycházet nemusí. Firma projekt zmenší, odloží – nebo ho neuskuteční vůbec. Rodina chce koupit byt. Při nízkém úroku se svým příjmem na potřebnou hypotéku dosáhne. Úrok ale výrazně vzroste a se stejným příjmem už na stejnou hypotéku dosáhnout nemusí.

Výsledek? Menší byt. Jiná lokalita. Vyšší vlastní úspory. Nebo se koupě musí odložit úplně. A investor? Když bezpečnější nástroje téměř nic nevynášejí, hledá výnos jinde a je ochoten přijímat větší riziko. Když se úroky zvýší, najednou má alternativu. Cena peněz mění rozhodování firem, domácností i investorů.

A přesně proto jsme se jí věnovali už v šestém díle. Jenže tentokrát už nešlo o teorii. Během několika měsíců se změnily podmínky, na kterých lidé, firmy i investoři dlouhé roky stavěli svá rozhodnutí. A právě tady přichází důležitá otázka: Co z toho, čemu jsme během let levných peněz uvěřili, byl skutečně dlouhodobý princip – a co platilo jen proto, že peníze byly levné?

Stejný milion. Jiná hodnota.

Inflace ukázala ještě jednu důležitou věc. Představte si, že máte na účtu 1 000 000 Kč. Za rok se podíváte znovu. Pořád tam vidíte: 1 000 000 Kč. Na první pohled jste „nic neztratili“. Jenže pokud mezitím výrazně vzrostly ceny, za stejný milion si koupíte méně. Stabilní číslo neznamená stabilní hodnotu. Stejně jako rostoucí číslo automaticky neznamená, že skutečně bohatneme.

A pak přišel další paradox

V roce 2024 už inflace v České republice výrazně ustoupila. Průměrná míra inflace za celý rok činila 2,4 % a Česká národní banka pokračovala v postupném snižování úrokových sazeb. Mohlo by se zdát, že se všechno vrací zpět. Jenže je tu jeden důležitý detail. Nižší inflace neznamená návrat ke starým cenám. Inflace se totiž dál počítá z cen, které už mezitím vzrostly.

Chléb, který zdražil z 30 na 40 korun, nemusí zlevnit zpět na 30. Pokud jeho cena vzroste další rok ze 40 na 41 korun, inflace je sice výrazně nižší, ale chléb je pořád dražší než před několika lety. Inflace klesla. Ceny se nevrátily.

A podobné je to s úrokovými sazbami. Jejich pokles automaticky neznamená návrat do světa, ve kterém byly peníze téměř zadarmo.

Co si z toho může odnést investor?

Roky 2022 až 2025 ukázaly ještě jednu důležitou věc. To, co funguje v jednom ekonomickém prostředí, nemusí fungovat stejně dobře v jiném.

A tak možná stojí za to položit si jiné otázky: „Na čem vlastně stojí moje portfolio?“ „Vyvažuje moje portfolio rizika, nebo sleduje jen zisk?“ Co se v něm bude dít při inflaci? Co při vysokých úrokových sazbách? A co v době, kdy ekonomika zpomalí? Protože mít více investic ještě nemusí znamenat mít skutečně rozložené riziko.

Několik různých aktiv může být ve skutečnosti sázkou na stejný vývoj. A právě proto není důležité jen to, kolik různých investic vlastníme, ale jakou roli má každá z nich v našem majetku.

A historie se znovu rýmuje

Během několika málo let jsme zažili strach. Euforii. Vysokou inflaci. Prudký růst úrokových sazeb. A potom jejich postupné snižování. Podmínky se měnily. Lidské chování mnohem méně. A právě tím se dostáváme k poslednímu dílu celé série.

Příště

Píše se rok 2026. Svět řeší vysoké zadlužení, geopolitické konflikty, nové technologie i umělou inteligenci. A možná máme opět pocit, že dnešní situace je úplně nová. Po devíti dílech už ale víme, že právě tehdy stojí za to podívat se zpátky. Ne proto, abychom v historii hledali návod, co se stane zítra. Ale abychom si položili mnohem důležitější otázku:A co když se historie rýmuje právě teď?