Úmrtí manžela udělalo ze známé na čas žebračku. Neměla žádnou rezervu

Mé známé nedávno nečekaně zemřel manžel. Horor. Kromě zoufalství ze ztráty blízkého byla katapultována do situace, kterou si nikdy ani ve snu nepředstavovala. Zůstala bez prostředků. Na krku nejen domácnost, ale i firma. A banka logicky všechny manželovi účty zablokovala. Vyřízení pozůstalosti trvalo asi čtyři měsíce. Standardní, a ještě celkem rychlé. Rodina sice solidní úspory má, jenže známá se k nim nemohla dostat. Vše, co se financí týče, řešil manžel.Musela si půjčovat po známých do doby, než dědictví bylo uzavřeno a dostala se tak k penězům a majetku.Závěr: i když má člověk klapající manželství a skvělé vztahy v rodině, každý z manželů by měl mít přístup k hotovosti alespoň na půl roku provozu domácnosti. Říká se tomu likvidita. I hotovost jde rozdělit na hromádky. Něco na korunovém účtu, něco v eurech a část na kterou se sahá jen když je člověk opravdu v úzkých. Tzv. rezerva „co kdyby“. Banka a úmrtí manžela-manželkyO úmrtí majitele účtu se banka dozví od notáře, ale oznámit je může i druhý z manželů. Nestačí znát heslo. Banka účet stejně zablokuje.Banka zastaví platby, u kterých to majitel účtu určil a které už po jeho smrti nemají význam. - Pokud si majitel účtu ale při jeho zřízení zvolil možnost, aby nastavené odchozí platby na trvalých příkazech, SIPO a inkasu pokračovaly i po jeho smrti, pak se také tak děje, upozornil portál měšec.cz. K penězům na účtu zemřeléhose může druhý z manželů bez prodlevy a čekání na vyřízení pozůstalostního řízení dostat jen za předpokladu, že byl ještě za života zemřelého určen disponentem. Ten může zrušit i trvalé příkazy.