Nic neroste věčně: proč investoři průběžně upravují své portfolio

Nic neroste věčně: proč investoři průběžně upravují své portfolio

Finanční trhy se pohybují v dlouhých cyklech. Právě proto investoři své portfolio v průběhu času upravují, realizují část zisků a udržují investice v rovnováze.

Historie ukazuje, že velké investiční cykly – ať už jde o akcie, zlato nebo nemovitosti – často trvají přibližně dvě až tři dekády. Po období výrazného růstu zpravidla přichází fáze, kdy se dynamika zpomaluje, trhy stagnují nebo se kapitál začíná přesouvat jinam.

Proto není pro investory nejdůležitější otázka, které aktivum poroste nejrychleji. Mnohem důležitější je porozumět investičním cyklům a pracovat s portfoliem tak, aby bylo připravené na různé fáze vývoje.

Co nám ukazuje historie

Finanční historie nabízí mnoho příkladů dlouhých investičních cyklů.

Akciové trhy například zažily velmi silné období růstu v 80. a 90. letech. Zlato mělo výrazný růstový cyklus v 70. letech a další začal na začátku tisíciletí. Nemovitosti prošly dlouhou růstovou fází zejména po roce 2000.

Každý z těchto cyklů měl ale jednu společnou vlastnost:

žádné aktivum neroste věčně.

Po období silného růstu se trhy přirozeně dostávají do fáze zpomalení nebo korekce.

Příklad vybraných dlouhodobých investičních cyklů

Aktivum	Výrazné růstové období	Následující fáze
Akcie	přibližně 1982 – 2000	období vyšší volatility po roce 2000
Zlato	přibližně 1971 – 1980	dlouhá stagnace a pokles 1980 – 2001
Nemovitosti	přibližně 2000 – 2008	korekce po finanční krizi
Zlato	přibližně od roku 2001	stále probíhající cyklus (s výraznými korekcemi)

Historie jednotlivých aktiv je samozřejmě složitější a obsahuje více růstových i korekčních období. Tabulka slouží pouze jako ilustrace toho, že jednotlivé třídy aktiv procházejí dlouhodobými cykly.

Co z toho plyne pro investory

Nikdo nedokáže s jistotou určit, kdy přesně přijde vrchol nebo dno trhu. Historie ale ukazuje, že investoři, kteří své portfolio průběžně upravují a udržují v rovnováze, mají dlouhodobě větší šanci zvládat jednotlivé fáze cyklu.

Právě zde přichází ke slovu rebalancování portfolia.

Pokud například jedna třída aktiv výrazně vyroste, její podíl v portfoliu se postupně zvětšuje. Rebalancování znamená část zisků realizovat a přesunout je do jiných aktiv, aby se portfolio vrátilo k původní rovnováze.

Tento přístup investorovi umožňuje:

• postupně realizovat zisky

• snižovat koncentraci rizika

• a zároveň zachovat diverzifikaci portfolia.

Disciplína místo předpovědí

Investování není soutěž v předpovídání budoucnosti.

Mnohem důležitější je mít jasnou strategii a disciplinovaně ji dodržovat.

Mým cílem není předpovídat trhy. Mým cílem je pomoci klientům procházet investičními cykly bezpečně.

Právě kombinace diverzifikace, dlouhodobého horizontu a pravidelného rebalancování patří mezi principy, které investoři využívají už po generace.

Závěr

Finanční trhy se neustále mění, ale základní princip zůstává stejný:

investiční cykly se opakují.

Investoři, kteří s tím počítají a průběžně upravují strukturu svého portfolia, mají větší šanci ochránit i zhodnotit svůj kapitál v dlouhém horizontu.

Historie finančních trhů ukazuje, že jednotlivé třídy aktiv se v čase střídají v obdobích silného růstu a klidnějších fázích. Právě proto dává smysl portfolio průběžně vyvažovat a část zisků v růstových obdobích postupně realizovat.

Co bude následovat

Téma průběžného upravování portfolia patří mezi nejdůležitější principy dlouhodobého investování. V následujících článcích se proto podíváme podrobněji na to:

• co přesně znamená upravovat portfolio (rebalancování) • proč tento princip používají profesionální správci portfolií • jak lze tento přístup aplikovat v praxi.