DOKUMENT: Kolik a komu chce vláda navíc sebrat z příjmů

Vláda připravuje zvýšení odvodů zejména živnostníkům. Konkrétně navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy. Zároveň chce, aby OSVČ platily pojistné nejméně 55 % namísto současných 50 % základu daně.   V dalším přehledu doslova přináším to, co vláda zveřejnila v rámci svého balíčku.

DOKUMENT-VLÁDNÍ BALÍČEK-OBLASTI, KTERÉ SE TÝKAJÍ ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance

Návrh:

Znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.

Odůvodnění: Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba -8 mld. Kč. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu.

Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %).

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Návrh:

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance,

který pracuje na základě DPP

(a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

• první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a

• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více

zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Odůvodnění: Vláda chce vyřešit současnou nepříznivou situaci, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory. Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více

zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů.

Posun prahu 23% daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek

průměrné mzdy

Návrh:

Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, bude namísto čtyřnásobku průměrné mzdy začínat na trojnásobku průměrné mzdy.

Odůvodnění: Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí.

Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy).

Zvýšení daně z příjmů právnických osob

Vláda navrhuje

zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %.

Současná sazba daně ve výši 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby a zvýšením na 21 % se přiblížíme k evropskému průměru.

Navýšení sazby daně o dva procentní body bude podle úpravy rozpočtového určení daní 100% příjmem státního rozpočtu.

Častokrát jsem od lidí v době pandemie a záchranných balíčku slyšela otázku: „Kdo to vše zaplatí a z čeho“? Tak zde je odpověď.